INSEGNARE LE LINGUE/ LA LINGUA MADRE CON LA TECNOLOGIA LA GLOTTODIDATTICA E LE SUE RISORSE di Antonella DallOmo Didattica metacognitiva Modulo 5 prof.ssa.

Slides:



Advertisements
Presentazioni simili
PIANO POSEIDON Che cosa è? Obiettivo
Advertisements

per l’apprendimento dell’ italiano L2
II INCONTRO Madre Teresa di Calcutta
LEZIONI DOTT.SSA BARBARA ARGO
LE STRATEGIE PER LO STUDIO
Asse dei linguaggi Comunicazione nella madrelingua
Esperienze ALIL CLIL online nella scuola elementare
Educazione Linguistica Plurilingue e Asse dei Linguaggi
LA LAVAGNA INTERATTIVA NEL LABORATORIO DI LINGUA INGLESE
didattica orientativa
Lapproccio con il computer è sempre più precoce. Si può dire sfatato il mito dello studente più competente dellinsegnante.
La didattica metacognitiva
Il Piano di diffusione delle lavagne interattive multimediali
Giugno A che punto siamo A cura del Politecnico di Torino
AIPI Società Cooperativa Workshop: La gestione dei conflitti nei gruppi di alunni Aprile 2011 Iasi - Romania.
Processi di apprendimento / insegnamento e TIC Modulo 2.
DIFFICOLTA’ DEL LINGUAGGIO
Didattica e TIC Proposta di lavoro del gruppo Docenti Pavia-Lodi
TIC e modelli di apprendimento
CLIL Puglia Net Scuole pugliesi in rete
Un percorso per studenti stranieri
La costruzione e lo sviluppo delle competenze a scuola
È il contratto formativo che lega progettazione e valutazione, conferendo senso ad entrambe le regole per giocare Il contratto formativo in classe: le.
Author Kristian Reale Rev by Kristian Reale Liberamente distribuibile secondo i termini della licenza GNU Free Document Author Kristian Reale Rev.
Programmare percorsi CLIL a cura di Graziano Serragiotto
Modello operativo di un percorso Clil e AC integrati
Corso SSIS 2003 – lingue straniere Risorse online per lapprendimento & linsegnamento della lingua straniera Jeffrey Earp – ITD/CNR 2003.
Corso SSIS 2004 – Modulo lingue straniere
L’italiano L2 lingua di scolarità Graziella Favaro
PON-FSE IT 05 1 PO007 – Competenze per lo sviluppo Annualita ̀ 2013/ tel. : 0963/ /41805.
La motivazione nell’apprendimento della lingua straniera
SCUOLA SECONDARIA DI I GRADO
Istituto Comprensivo ENZO BIAGI Roma IDENTITA’ E VERTICALITA’
Puntoedu ForTIC a.s. 2006/2008 Accesso alla piattaforma:
Puntoedu Neoassunti a.s. 2012/2013
INSEGNARE LE LINGUE/ LA LINGUA MADRE CON LA TECNOLOGIA
L’ ISTITUTO DI ISTRUZIONE SUPERIORE “E
Competenze nel Biennio Unitario Una breve presentazione.
LE MAPPE PER INSEGNARE.
Maria Piscitelli Firenze, 3 dicembre 2010
COME NASCE L’INTERLINGUA e ANALISI DEGLI ERRORI?
Le indicazioni per il curricolo e la nuova normativa sull’obbligo
Ecco che cosa ne pensa la nostra classe
IL PROGETTO DESECO SAPERE CONTESTO INTEGRAZIONE COMPETENZA
INSEGNARE LE LINGUE CON LA TECNOLOGIA
INSEGNARE LE LINGUE CON LA TECNOLOGIA
STRATEGIE per superare le difficoltà in MATEMATICA
LA COMUNICAZIONE EFFICACE
ITALIANO LINGUA SECONDA
Allineamento del lavoro dell’area linguistica sugli obiettivi del progetto giugno 2012.
Puntoedu Neoassunti a.s. 2013/2014
Le competenze nella madrelingua ed il curriculum verticale
Progetto di sperimentazione VIAGGI NELLE STORIE Frammenti di cinema per narrare Seminario di formazione - 13 e 20 settembre 2008.
Le parole in azione Corso elementare di arabo moderno standard
Rete del distretto faentino per le Indicazioni 2012
1 PRIMA SCIENZA PONTEDERA 4 DICEMBRE 2014 PROGETTAZIONE E DOCUMENTAZIONE DEL PERCORSO Cristina Duranti.
PROGETTO: IMPARO UNA TERZA LINGUA: LINGUA SPAGNOLA in classe ANNO SCOLASTICO Destinatari: ALUNNI CLASSI I E II ITES Referente: Prof.ssa PALMIERI.
2° CIRCOLO DIDATTICO - BRONTE
CESTIM – Centro Studi Immigrazioni SEDE: ISTITUTO PROFESSIONALE STATALE - IPSIA ”ENRICO FERMI” - VERONA - CORSO DI ITALIANO L2 – 2012 “ Primo, imparare.
INSEGNARE A STUDIARE.
13 febbraio 2014 La classe virtuale di letteratura con MyLab Relatore: Francesca Rodella.
Strumenti informatici come valore aggiunto Lavia Di Sabatino Istituto Comprensivo di Montecchio Emilia (RE) Convegno di studio INSEGNARE RELIGIONE CATTOLICA.
ISTITUTO COMPRENSIVO LAVAGNO - Scuola Secondaria I° grado “G. ZAMBONI”
Multimedialità: uso contemporaneo e sinergico di diversi media (testo, immagini, suoni); intreccia tra loro linguaggi tradizionalmente originati da media.
Tecnologie informatiche e didattica Naturale propensione delle nuove generazioni all’uso dei media Indicazioni dell’Europa nella prospettiva del life-long.
Perché le TIC nella Didattica
1 Istituto Tecnologie Didattiche Consiglio Nazionale Ricerche SSIS di Genova, corso Tecnologie Didattiche, a.a. 2002/2003 Telematica e didattica.
ESEGUITO DALL’INSEGNANTE
Formatore: Giacomazzi Trova Manola. NATIVI DIGITALI I nostri studenti sono cambiati radicalmente. Gli studenti non sono più quelli per cui il nostro sistema.
Istituto Comprensivo Filippo De Pisis Ferrara DOCENTI CONSIGLIO DI CLASSE STUDENTESSE STUDENTI GENITORI - POSTA ELETTRONICA - SITO SCOLASTICO.
Transcript della presentazione:

INSEGNARE LE LINGUE/ LA LINGUA MADRE CON LA TECNOLOGIA LA GLOTTODIDATTICA E LE SUE RISORSE di Antonella DallOmo Didattica metacognitiva Modulo 5 prof.ssa Giuseppa Compagno LA GLOTTODIDATTICA E LE SUE RISORSE di Antonella DallOmo Didattica metacognitiva Modulo 5 prof.ssa Giuseppa Compagno

NELLA TERRA DI BABELE e IMPORTANTE CAPIRSI

IL POTERE INSOSTITUIBILE DELLE PAROLE

L1 L2 LS L1LINGUA MADRE L2LINGUA SECONDA LSLINGUA STRANIERA CONCETTO CHIAVE DI INTERLINGUA DOVE GIOCANO DIVERSI FATTORI COGNITIVI TRANSITORI E PERFETTIBILI QUALI: IL TRANSFER I MECCANISMI DI APPRENDIMENTO I MECCANISMI DI ELABORAZIONE L1LINGUA MADRE L2LINGUA SECONDA LSLINGUA STRANIERA CONCETTO CHIAVE DI INTERLINGUA DOVE GIOCANO DIVERSI FATTORI COGNITIVI TRANSITORI E PERFETTIBILI QUALI: IL TRANSFER I MECCANISMI DI APPRENDIMENTO I MECCANISMI DI ELABORAZIONE

STORIA DELLA DIDATTICA DELLE LINGUE PRESENTE/FUTURO Metodo audio-linguistico Metodo diretto Metodo funzionale Approccio umanistico-affettivo-comunicativo Metodo situazionale/funzionale PASSATO Metodo grammaticale traduttivo PRESENTE/FUTURO Metodo audio-linguistico Metodo diretto Metodo funzionale Approccio umanistico-affettivo-comunicativo Metodo situazionale/funzionale PASSATO Metodo grammaticale traduttivo

FOCUS sulla tecnologia Multimedialità dellapprendimento (in rete) Interattività dellapprendimento (docente/alunni/famiglie) Interdisciplinarietà dellapprendimento (CLIL) Autonomia/protagonismo/cooperazione e metacognizione dellapprendimento Continuità dellapprendimento :fusione tra prima(in classe) seconda (a casa) e terza aula (fusione tra la scuola e il lavoro a casa) Facilitatore dellapprendimento (CALL) Multimedialità dellapprendimento (in rete) Interattività dellapprendimento (docente/alunni/famiglie) Interdisciplinarietà dellapprendimento (CLIL) Autonomia/protagonismo/cooperazione e metacognizione dellapprendimento Continuità dellapprendimento :fusione tra prima(in classe) seconda (a casa) e terza aula (fusione tra la scuola e il lavoro a casa) Facilitatore dellapprendimento (CALL)

LUTILITA DELLA LIM che permette: LINGUISTIC CHUNKS - lavoro sul testo MATCHING - lavoro sul testo DRAG & DROP- lavoro sul testo AUDIOVISIVI/REGISTRAZIONI lavoro sulla fonetica-ascolto-scoperta dellerrore- riallineamento della performance E-TWINNING attività di gemellaggio/progettualità SCAMBI SINCRONI E ASINCRONI in formazione continua - ottica del learning object

WEB WEB E ANCORA WEB SE NON VOGLIAMO ISOLARCI IMPARIAMO A COMUNICARE I BISOGNI/LE RISORSE, PERCHE : IL WEB E IL FACILITATORE DELLINTERAZIONE TRA PARI E TRA DIVERSI IL WEB E LINTEGRATORE DI PIU AZIONI SENSORIALI CONGIUNTE IN MULTI-CODICE IL WEB E IL SUPERAMENTO REALE DEL LIMITE OGGETTIVO TEMPO E SPAZIO SE NON VOGLIAMO ISOLARCI IMPARIAMO A COMUNICARE I BISOGNI/LE RISORSE, PERCHE : IL WEB E IL FACILITATORE DELLINTERAZIONE TRA PARI E TRA DIVERSI IL WEB E LINTEGRATORE DI PIU AZIONI SENSORIALI CONGIUNTE IN MULTI-CODICE IL WEB E IL SUPERAMENTO REALE DEL LIMITE OGGETTIVO TEMPO E SPAZIO

WEB WEB E ANCORA WEB IL WEB E LUTILIZZO DI INFINITE RISORSE NON PROGRAMMATE CHE CI VENGONO FORNITE COME SOSTEGNO IL WEB E LUTILIZZO DELLE PIATTAFORME LMS DOVE SI PUO FARE UPLOAD, DOWNLOAD, PUBBLICARE, SVOLGERE TEST, QUESTIONARI, COMUNICARE IN VOIP, , BLOG, CHAT… IL WEB E LO STUDENTE CHE SI FA AUTONOMO E PROTAGONISTA DIRETTO IL WEB E LUTILIZZO DI INFINITE RISORSE NON PROGRAMMATE CHE CI VENGONO FORNITE COME SOSTEGNO IL WEB E LUTILIZZO DELLE PIATTAFORME LMS DOVE SI PUO FARE UPLOAD, DOWNLOAD, PUBBLICARE, SVOLGERE TEST, QUESTIONARI, COMUNICARE IN VOIP, , BLOG, CHAT… IL WEB E LO STUDENTE CHE SI FA AUTONOMO E PROTAGONISTA DIRETTO

CONCLUSIONI PRIMA PARTE Il discente apprende in autonomia e motivazione imparando a Decodificare il proprio insuccesso Riutilizzarlo Socializzarlo Distinguere le tipologie di consegna Elaborare strategie e tecniche interattive adeguate

SITOGRAFIA on=documentazione on=documentazione on=documentazione on=documentazione

FUORI DALLE LINGUE STRANIERE DENTRO LA MADRE LINGUA: IO AMO RACCONTARE

ESEMPI DI PRAGMATICA DELLA LINGUA MADRE DIAMO VOCABOLI NUOVI/SCONOSCIUTI/SCRITTI ERRONEAMENTE ED INVITIAMO GLI ALUNNI A DARNE IL SIGNIFICATO OPPURE A INDIVIDUARNE LERRORE DI SCRITTURA GIOCHIAMO CON LE PAROLE E DA UN TERMINE INIZIALE COSTRUIAMO GERARCHIE SUCCESSIVE PER ASSOCIAZIONE DIDEA

ALTRI ESEMPI DI APPROFONDIMENTO DELLA LINGUA MADRE DIAMO UNA RADICE ED ALLARGHIAMOLA AGLI AGGETTIVI, AGLI AVVERBI, AI VERBI, COME A TUTTI I SUOI DERIVATI… PRIMO ESEMPIO: POPOLO, POPULISMO, POPOLAMENTO, POPOLANO, POPOLARE, POPOLARESCO, POPOLARITA, POPOLARIZZARE, POPOLAZIONE, POPOLINO…

ALTRI ESEMPI DI APPROFONDIMENTO DELLA LINGUA MADRE SECONDO ESEMPIO: OTTIMO, OTTIMARE, OTTIMALIZZARE, OTTIMALE,OTTIMAMENTE, OTTIMATE,OTTIMISMO, OTTIMISTA,OTTIMISTICO, OTTIMIZZARE, OTTIMIZZAZIONE TERZO ESEMPIO: PACE, PACIERE, PACIFICARE, PACIFICO, PACIFISMO, PACIOCCONE, PACIOSO…

COMPRENSIONE DEL TESTO POETICO LETTURA DEL TESTO RECITA/FONETICA DEL TESTO PARAFRASI DEL TESTO INQUADRAMENTO STORICO/SIMBOLICO/ERMENEUTICO/ CULTURALE/ SEMANTICO/DEL TESTO CONFRONTO DEL TESTO CON TESTI DI SIGNIFICATO SIMILE ED OPPOSTO

LE REGOLE DELLA BUONA SCRITTURA DALLE LE CINQUE W (WHO, WHAT, WHERE, WHEN, WHY) DELLA COSTRUZIONE DEL SAGGIO BREVE ALLE CINQUE P DELLA COSTRUZIONE DI UN RACCONTO DI SUCCESSO : PERSONALITA, PERTINENZA, PROCESSO, POPOLARITA, PUNTEGGIATURA

COSA AIUTA A DIVENTARE SCRITTORI LEGGERE OSSERVARE ASCOLTARE VISIONARE CURIOSARE DIALOGARE VIAGGIARE PENSARE

EVOLUZIONE DELLA LINGUA LA LINGUA E UN CODICE ESPRESSIVO IN CONTINUA EVOLUZIONE /RINASCITA LA LINGUA ESPRIME IL NOSTRO VISSUTO QUOTIDIANO E RADICATO LA LINGUA E UNA COSTANTE CON INFINITE VARIABILI LA LINGUA E LESPRESSIONE DEL NOSTRO PIU UNIVERSALE SENTITO

EVOLUZIONE DELLA LINGUA LA LINGUA E STRUMENTO DI MODIFICA DEL TEMPO LA LINGUA E ESPRESSIONE DEL NUOVO CHE IRROMPE NEL VECCHIO LA LINGUA E RELAZIONE PRIMA E ASSOLUTA LA LINGUA E CONTENUTO VERBALE AGENTE NEL TESSUTO SOCIALE

FUNZIONE DELLA LINGUA LA LINGUA DISSOCIATA DALLA SUA FUNZIONE PUO DIVENTARE STRUMENTO DI POTERE E DI CORRUZIONE LA LINGUA DISSOCIATA DALLA SUA FUNZIONE PUO DIVENTARE STUMENTO DI DIVISIONE E DI ALLONTANAMENTO DUNQUE LA LINGUA DEVE RIMANERE ANCORATA ALLA SUA FUNZIONE DI COMUNICAZIONE/CONDIVISIONE/ABBRACCIO/ RISPETTO DELLE DIFFERENZE

LA LINGUA CREATIVA LINGUA COME STRUMENTO DI COSTRUZIONE DI MANIFESTI LINGUA COME SEGNO DI IDENTITA /DIFFERENZA LINGUA COME OCCASIONE/BISOGNO DI INCONTRO SCAMBIO LINGUA COME ABBANDONO DELLA PROPRIA IDENTITA E INCROCIO DELLALTRO

CONCLUSIONI: DUE LINGUE NELLA LINGUA A CONFRONTO/SCONTRO: STA A NOI SCEGLIERE QUALE